|





 

 



 
|
HCM
Moje zkušenosti s HCM - 12.10.2008
O HCM píši v rubrice "něco
o zdraví", takže tady se již nechci
zdržovat vysvětlováním, co HCM je, jak vzniká a jak končí.
Byla (a stále
jsem) s několika dalšími chovateli průkopníkem vyšetřování HCM i PKD. Když jsem
začala chovat, moc se o HCM nevědělo a v podstatě ho ani nebylo kde pořádně
vyšetřovat. Pak moje kamarádka z chovatelské stanice Wink přišla za ošklivých
projevů o kocourka právě na tuto nemoc. V ten moment to byl pro mne signál a do
problematiky HCM jsem se snažila co nejvíce ponořit. Začala jsem pátrat po
veterinářích, kteří jsou dostatečně erudovaní toto onemocnění diagnostikovat a
mají k tomu odpovídající vybavení. Prvně jsem nechala vyšetřit své kočky, a
to i tu nejmladší, abych její koťata mohla prodávat už s certifikátem.
Připomínám, že to nic neznamená, negativní je v tento moment, za rok tomu může
být jinak, či může být přenašeč, u kterého se onemocnění nikdy neprojeví. U HCM
nemusí tuto "špatnou informaci" předat postiženému jedinci oba rodiče, stačí
jeden. První šok pro mne byl, když mi před krátkým časem napsala majitelka mé
Elis, že ji "jen tak" vzala vyšetřit (Eliska byla s posledními koťátky
kastrována) a že Elis je pozitivní! Ani ve snu by nás to nenapadlo, poněvadž to
byla právě Elisčina majitelka, která nechala na základě informací o rizikovém
rodokmenu vyšetřit svého 6 letého kastráta, otce mých koťat - stejně jako naše
Kačenka je negativní! (Elíšek zemřel na HCM přesně rok po svém negativním
vyšetření - doplněno 3/2009). Tuto informaci jsem hodně oplakala, nicméně mě
čekal úkol ještě těžší - napsat o tom majitelům dalších koťátek, z nichž
Calimero též působil v chovu. Trnula jsem strachy, jak tuto informaci majitelé
koťátek přijmou a trochu klidu mi přinesl fakt, že všichni zareagovali a všichni
měli starost o zdraví svých miláčků a ač šlo "jen" o mazlíky, tak snad právě
proto co nejdříve absolvovali vyšetření. Krom Blueberry, která nyní bydlí v
Bojkovicích jako kastrátka, byla vyšetřena Barbie - negativní, rakouská Funny -
negativní a Calimero - s výsledkem "nejasný", některé hodnoty v jeho výsledcích
byly již posunuty mimo normu. Pan doktor doporučil zatím pozastavit chovnost -
ale vzhledem k pozitivitě jeho sestry jsem ráda, že jeho majitelka bez diskuzí
přistoupila na můj návrh kocoura již v chovu nadále vůbec nepoužívat - naštěstí
jsou po něm jen 3 vrhy. Naprostý šok, ze kterého jsem se dosud ani
nevybrečela, ani nevzpamatovala, mě čekal dnes - a také mě přiměl k napsání této
úvahy. Poněvadž mí milí mladí přátelé, studenti Tomáš a Míša a jejich liláček
William najednou propadli kouzlu výstav, kocourek se líbil a byl o něj zájem na
krytí, ptali se mě, zda je možné zařadit ho do chovu. Ač si ho kupovali na
mazlíka, neměla jsem nic proti tomu, za kocourka jsem se rozhodně stydět
nemusela. Mojí jedinou podmínkou bylo, že ještě před vstupem do chovu (v červnu
mu byl rok) ho nechají vyšetřit na HCM a poté v pravidelných intervalech znovu.
Jeho otec Dante do té doby totiž vyšetřen nebyl. (po Williho nálezu pak
následovalo Danteho vyšetření s nálezem "nejasný" - doplněno 10/2008- posléze
jako negativní - doplněno 2/2009) . Majitelé Willíka neprotestovali a tak
jsme dnes na 15 hodinu přijeli k Dr. Scheerovi do Malešovic. Všichni celkem v
klidu, že 16 měsíční vitální kocour bude jistě v pořádku. Rána přišla jako blesk
- už po poslechu stetoskopem, kde pan doktor slyšel místo dvou 3 ozvy, vyřknul
ortel! V podstatě jen echokardiogram už potvrdil jeho diagnózu poslechem - Willi
je pozitivní!!! V ten moment jsme všichni ztratili slova, nebylo pro mě jako
chovatelku horšího momentu, než stát do té doby se šťastnými majiteli
opečovávaného kocourka, kteří vyslechnou tento rozsudek. Naštěstí jsme přijeli
zavčas. Willi má zasažen srdeční hrot, který však ještě pracuje - dostal ihned
naordinované léky, zbytek srdce zatím funguje normálně a tak všichni doufáme, že
léky zbrzdí postup této nemoci a Willík bude ještě dlouhá léta dělat radost svým
majitelům. Za půl roku ho čeká kontrola a také zároveň šetrná kastrace, aby se
pohlídalo v narkóze jeho srdíčko. Zároveň jsem stejně jako u B vrhu informovala
majitele dvou brášků Willíka.

Samozřejmě jsem také o výsledku
informovala majitelku otce koťat, chvíli jsme si psaly a snad můžu napsat to, co
mi napsala nakonec - pravda je, že jsem si to ani nepřipouštěla, že by se ho to
týkalo....až do dneška, do tvé zprávy... A to je právě to, co si zřejmě myslí
většina majitelů - MĚ to přece potkat nemůže. Může. Může to potkat kohokoliv z
vás, jako to potkalo mě.
Já vím jen jedno - že kočky budu vyšetřovat dál, že nebudu krýt nevyšetřenými
kocoury a že půjde-li některé kotě do chovu, pak jen s podmínkou ve smlouvě, že
bude vyšetřeno na HCM před vstupem do chovu a nadále v intervalech stanovených
veterinářem. To je můj chovatelský plán, protože zdraví je pro mne na prvním
místě a s tím, co mě potkalo, na něm budu lpět ještě víc.
Záleží už jen na každém chovateli a také budoucím majiteli, co upřednostní,
každý se svým svědomím musí srovnat sám.
Kačenka, ač stále negativní (vyšetřena 3x) je nyní spokojenou kastrátkou,
nesnesla bych pomyšlení, že by mohlo být postiženo ještě některé další její
koťátko.
Kačenka zemřela na HCM 10 měsíců
po posledním negativním vyšetření v necelých 6 letech, více
zde.
Dalším pozitivním na HCM je v mé chovatelské stanici mladý, importovaný
kocourek Summer Dreamer v. Kaiserberg, více
zde.
Kdo bude další?????
Nejvíce informací posbírala a
přehledně zpracovala v chovatelské stanici Eli´s Castle Alena Cihlářová, určitě
stojí za přečtení
zde.
S laskavým svolením paní Kláry
Kasíkové z chovatelské stanice sibiřských koček "de Claire" sem dávám
link
na velmi srozumitelný překlad článku o HCM předního polského kardiologa
Rafala Niziolka - informací není nikdy dost.

©
2010 Sweet Calimero, All
rights reserved |