HCM

Moje zkušenosti s HCM - 12.10.2008

O HCM píši v rubrice "něco o zdraví", takže tady se již nechci zdržovat vysvětlováním, co HCM je, jak vzniká a jak končí.

Byla (a stále jsem) s několika dalšími chovateli průkopníkem vyšetřování HCM i PKD. Když jsem začala chovat, moc se o HCM nevědělo a v podstatě ho ani nebylo kde pořádně vyšetřovat. Pak moje kamarádka z chovatelské stanice Wink přišla za ošklivých projevů o kocourka právě na tuto nemoc. V ten moment to byl pro mne signál a do problematiky HCM jsem se snažila co nejvíce ponořit. Začala jsem pátrat po veterinářích, kteří jsou dostatečně erudovaní toto onemocnění diagnostikovat a mají k tomu odpovídající vybavení.
Prvně jsem nechala vyšetřit své kočky, a to i tu nejmladší, abych její koťata mohla prodávat už s certifikátem. Připomínám, že to nic neznamená, negativní je v tento moment, za rok tomu může být jinak, či může být přenašeč, u kterého se onemocnění nikdy neprojeví. U HCM nemusí tuto "špatnou informaci" předat postiženému jedinci oba rodiče, stačí jeden.
První šok pro mne byl, když mi před krátkým časem napsala majitelka mé Elis, že ji "jen tak" vzala vyšetřit (Eliska byla s posledními koťátky kastrována) a že Elis je pozitivní! Ani ve snu by nás to nenapadlo, poněvadž to byla právě Elisčina majitelka, která nechala na základě informací o rizikovém rodokmenu vyšetřit svého 6 letého kastráta, otce mých koťat - stejně jako naše Kačenka je negativní! (Elíšek zemřel na HCM přesně rok po svém negativním vyšetření - doplněno 3/2009). Tuto informaci jsem hodně oplakala, nicméně mě čekal úkol ještě těžší - napsat o tom majitelům dalších koťátek, z nichž Calimero též působil v chovu. Trnula jsem strachy, jak tuto informaci majitelé koťátek přijmou a trochu klidu mi přinesl fakt, že všichni zareagovali a všichni měli starost o zdraví svých miláčků a ač šlo "jen" o mazlíky, tak snad právě proto co nejdříve absolvovali vyšetření. Krom Blueberry, která nyní bydlí v Bojkovicích jako kastrátka, byla vyšetřena Barbie - negativní, rakouská Funny - negativní a Calimero - s výsledkem "nejasný", některé hodnoty v jeho výsledcích byly již posunuty mimo normu. Pan doktor doporučil zatím pozastavit chovnost - ale vzhledem k pozitivitě jeho sestry jsem ráda, že jeho majitelka bez diskuzí přistoupila na můj návrh kocoura již v chovu nadále vůbec nepoužívat - naštěstí jsou po něm jen 3 vrhy.
Naprostý šok, ze kterého jsem se dosud ani nevybrečela, ani nevzpamatovala, mě čekal dnes - a také mě přiměl k napsání této úvahy. Poněvadž mí milí mladí přátelé, studenti Tomáš a Míša a jejich liláček William najednou propadli kouzlu výstav, kocourek se líbil a byl o něj zájem na krytí, ptali se mě, zda je možné zařadit ho do chovu. Ač si ho kupovali na mazlíka, neměla jsem nic proti tomu, za kocourka jsem se rozhodně stydět nemusela. Mojí jedinou podmínkou bylo, že ještě před vstupem do chovu (v červnu mu byl rok) ho nechají vyšetřit na HCM a poté v pravidelných intervalech znovu. Jeho otec Dante do té doby totiž vyšetřen nebyl. (po Williho nálezu pak následovalo Danteho vyšetření s nálezem "nejasný" - doplněno 10/2008- posléze jako negativní - doplněno 2/2009) . Majitelé Willíka neprotestovali a tak jsme dnes na 15 hodinu přijeli k Dr. Scheerovi do Malešovic. Všichni celkem v klidu, že 16 měsíční vitální kocour bude jistě v pořádku. Rána přišla jako blesk - už po poslechu stetoskopem, kde pan doktor slyšel místo dvou 3 ozvy, vyřknul ortel! V podstatě jen echokardiogram už potvrdil jeho diagnózu poslechem - Willi je pozitivní!!! V ten moment jsme všichni ztratili slova, nebylo pro mě jako chovatelku horšího momentu, než stát do té doby se šťastnými majiteli opečovávaného kocourka, kteří vyslechnou tento rozsudek. Naštěstí jsme přijeli zavčas. Willi má zasažen srdeční hrot, který však ještě pracuje - dostal ihned naordinované léky, zbytek srdce zatím funguje normálně a tak všichni doufáme, že léky zbrzdí postup této nemoci a Willík bude ještě dlouhá léta dělat radost svým majitelům. Za půl roku ho čeká kontrola a také zároveň šetrná kastrace, aby se pohlídalo v narkóze jeho srdíčko. Zároveň jsem stejně jako u B vrhu informovala majitele dvou brášků Willíka.


Willi u Dr. Scheera na vyšetřovacím stole

Samozřejmě jsem také o výsledku informovala majitelku otce koťat, chvíli jsme si psaly a snad můžu napsat to, co mi napsala nakonec - pravda je, že jsem si to ani nepřipouštěla, že by se ho to týkalo....až do dneška, do tvé zprávy... A to je právě to, co si zřejmě myslí většina majitelů - MĚ to přece potkat nemůže. Může. Může to potkat kohokoliv z vás, jako to potkalo mě.
Já vím jen jedno - že kočky budu vyšetřovat dál, že nebudu krýt nevyšetřenými kocoury a že půjde-li některé kotě do chovu, pak jen s podmínkou ve smlouvě, že bude vyšetřeno na HCM před vstupem do chovu a nadále v intervalech stanovených veterinářem. To je můj chovatelský plán, protože zdraví je pro mne na prvním místě a s tím, co mě potkalo, na něm budu lpět ještě víc.
Záleží už jen na každém chovateli a také budoucím majiteli, co upřednostní, každý se svým svědomím musí srovnat sám.
Kačenka, ač stále negativní (vyšetřena 3x) je nyní spokojenou kastrátkou, nesnesla bych pomyšlení, že by mohlo být postiženo ještě některé další její koťátko.

Kačenka zemřela na HCM 10 měsíců po posledním negativním vyšetření v necelých 6 letech, více zde.
Dalším pozitivním na HCM je v mé chovatelské stanici mladý, importovaný kocourek Summer Dreamer v. Kaiserberg, více zde.
Kdo bude další?????

Nejvíce informací posbírala a přehledně zpracovala v chovatelské stanici Eli´s Castle Alena Cihlářová, určitě stojí za přečtení zde.

S laskavým svolením paní Kláry Kasíkové z chovatelské stanice sibiřských koček "de Claire"  sem dávám link na velmi srozumitelný překlad článku o HCM  předního polského kardiologa Rafala Niziolka - informací není nikdy dost.


© 2010 Sweet Calimero, All rights reserved

                                                                                                                                                                                                               Design provided by Free Web Templates